Sbor dobrovolných hasičů

Sbor dobrovolných hasičů

Historie Sboru dobrovolných hasičů v Putimi

Myšlenka na vytvoření hasičských spolků se zrodila v polovině 19. století. První vlaštovkou v Čechách byl sbor ve Velvarech, založený v roce 1864. Pak už se začaly přidávat další obce a města. Také Putimští si uvědomovali potřebu organizovaně a účinně likvidovat vzniklé požáry. Sbor se začal tvořit už v červnu roku 1896, kdy si na svolané schůzi začali zájemci podávat přihlášky. Vlastní činnost však zahájili až o rok později, teprve na doléhání několika zdejších sousedů a tehdejšího starosty Tomáše Žižky. Na den 7. března 1897 byla svolána schůze, přečteny stanovy a vlastnoručně se podepsalo 33 členů činných a 19 přispívajících. Slavnostní ustavující slavnost se konala 9. května roku 1897, kde po mši svaté vedl slavnostní řeč předseda spolku Josef Baar, zdejší farář. Místopředsedou byl zvolen starosta Tomáš Žižka, velitelem mlynář Vojtěch Roučka, podvelitelem Zdeněk Dubský, úředník dráhy, jednatelem učitel Emanuel Vařečka a pokladníkem obecní radní Jan Košatka. V této době byl již sbor přihlášen k župní hasičské jednotě na Písecku a o rok později měl zřízenu nemocenskou pokladnu.
Ještě téhož roku v září zakoupil sbor čtyřkolovou stříkačku od firmy R. A. Smekal za 571 zlatých. Pořídil si také helmy, lezecké pásy, píšťalky, konopné hadice, žebřík a další potřebné nářadí. To vše pak hasiči použili při likvidaci požáru, který vypukl 8. prosince téhož roku u Václavků v č. 27. Hořel stoh mezi doškovou střechou stodoly, blízko obytného tavení. Oheň byl naštěstí brzy zpozorován, takže se hasičům za přispění sousedů podařilo oheň záhy uhasit. V září roku 1898 se zase zapotili při hašení požáru stodoly v čp. 58. Snažili se zachránit obytné stavení i mlýn s pilou, které se nalézaly hned naproti. Na pomoc přispěchaly i sbory z Písku, Heřmaně, Kestřan a Zátaví se stříkačkou. Hasili prakticky celý den. Obytné stavení i mlýn s pilou se jim skutečně podařilo zachránit, stodola v čp. 58 s celou úrodou, veškeré hospodářské náčiní a obytné výměnkářské stavení čp. 59 však lehlo popelem. Hasiči tak touto zkušeností zjistili, že nezbytně potřebují ještě jednu čtyřkolovou stříkačku a nejméně sto metrů hadic.
K zakoupení nové čtyřkolové dvouproudní stříkačky od známé firmy R. A. Smekal došlo pak v roce 1924. Slavnost odevzdání nové stříkačky byla spojena se svěcením praporu, který se však stal problematickou záležitostí. Pro sbor jej zakoupil náměstek velitele Václav Pixa. Mezi členy sboru vznikla roztržka, jelikož nechtěli chodit v čele se symbolem císařství. Za rok a půl vrátili Václavu Pixovi darovaný prapor, protože jej sbor vůbec neužíval, a tím se zároveň členové sboru upokojili.
Hasičský sbor se však nestaral jen o prevenci a likvidaci ohně, ale také o zábavu, vzdělávání i sociální pomoc. Hned v roce 1898 založil knihovnu, kterou mnoha svazky knih obohatil putimský rodák, advokát v Písku, Josef Žofka. Hasiči také pořádali divadla, a k tomu účelu zakoupili za 50 zlatých jeviště. Zúčastňovali a podíleli se na organizaci všech významných oslav v obci, pořádali taneční zábavy. Drželi hasičkou pohotovost také při filmování Jana Cimbury v srpnu roku 1941. Při úmrtí některého ze svých členů nesli rakev na hřbitov, položili věnec a drželi u rakve čestnou stráž. V případě finanční nouze, pomohli pozůstalým uhradit výlohy pohřbu. K tomu účelu zřídili pohřební fond.
Nezbytné bylo i vzdělávání hasičů. Proto v srpnu roku 1902 absolvoval hasičskou školu v Písku velitel Jan Bečvář se svým náměstkem Václavem Pixou. Okrskové sjezdy se staly oblíbenými akcemi i pro veškeré obyvatelstvo. Hasiči zde předváděli atraktivní žebříková cvičení či další se sekyrkami, do skupinových cvičení se zapojilo i žactvo a dorostenky a celodenní program byl zakončen taneční zábavou.
Stranou nezůstávaly ani ženy, které měly svůj vlastní oddíl. Například v roce 1929 jich bylo do činnosti zapojeno čtrnáct. Hasiči měli vypracovaný domácí, služební a cvičební řád, poctivě vedli knihu požárů a také kroniku. Modernější dvojkolovou motorovou stříkačku, opět od firmy Smekal ze Slatiňan zakoupili v roce 1935. I ta musela projít tradičním slavnostním obřadem svěcení. V roce 1954 vypracoval zdarma plány na postavení hasičské zbrojnice místní rodák Stanislav Žofka. Každý člen si dal závazek odpracovat osm hodin na její výstavbě. Se vší slávou otevřeli hasiči novou zbrojnici 20. července 1958. Nechybělo žebříkové cvičení, přetahování lanem, závody v pytlích i na chůdách, požární útok a další ukázky umu zdejších hasičů.
Členové si nezapomínali připomínat kulatá výročí založení sboru. Ke stému výročí si pořídili nový prapor. Nikdo si již nepamatoval kam starý prapor přišel a jak vypadal. Starosta sboru Miloslav Uhlík si dojel prohlédnout prapory v hasičském muzeu v Přibyslavi, které byly inspirací k návrhu nového praporu. Dnes je tento prapor vystaven v pamětní síni hasičské zbrojnice, která byla otevřena v květnu 2010. Jsou tu vystaveny všechny historické dokumenty i některá technika, týkající se Sboru dobrovolných hasičů v Putimi.